Častou závadou je prasknutý drát ve výpletu kola. Příčin může být několik, ale jak jsme uvedli v úvodu seriálu (http://www.bs-bike.eu/servis-v-terenu-a259), nebudeme se zaměřovat tímto směrem.
Prasklý drát nám může rozcentrovat ráfek, který způsobí házení kola vertikálně do stran, případně horizontálně nahoru dolů. Uživatelé kotoučových brzd mohou poměrně klidně dojet. Ráfky bývají pevnější a lehké rozcentrování kotouči brzdy nevadí. Uživatelé ráfkových brzd takové štěstí mít nebudou. Pokroucený ráfek bude drhnout o brzdové špalky, a tudíž nám pro další jízdu naloží „závaží“ na víc.
Oprava:
1) otáčením zjistíme prasklý drát, a to hlavně v místě největšího vyosení ráfku. NÁŠ TIP opatrně po drátech přejíždějte prsty, rychleji zjistíte místo poškození. Prasklé dráty bývají zaseklé do ostatních.
2) když nebrání kazeta, nebo kotouč, pokuste se drát vyjmout. Ve většině případů to však nejde. Proto je dobré drát namotat na vedlejší nepoškozený, aby při jízdě nepříjemně necinkal a nezpůsobil další možné škody.
3) cyklista vozící centrovací klíč (centrklíč) má částečně vyhráno. Otočí kolo vzhůru nohama na řídítka / sedlo a centruje. Na vystředění postačí rozteč špalíků, větvička držená na vidlici v úrovni boku ráfku, nebo vlastní oko. Prostě podle oka. Hlavní je dojet, není nutné mít vycentrováno na tisícinu mm.
4) cyklista bez centrklíče také otočí kolo vzhůru nohama a může si pomoci multiklíčem. Rozevře dva sousedící imbusové klíče a použije je jako kleště, které sevře kolem hran niplů drátů. Je nutné toto provádět opatrně, aby nedošlo k výraznému poškození hran. Použít se dá vše, co má ploché části, které lze sevřít proti sobě.
5) jestliže z jakéhokoliv důvodu nejde otáčet niplem, následuje povolení sevření brzdy tak, aby špalíky nedrhly o ráfek.
6) praskne-li jeden, dva dráty, stále se dá bez větší újmy dojet. Jestliže bude popraskaných drátů více, nebo budou dále praskat během jízdy, je zde riziko většího, neodstranitelného poškození ráfku. V tomto případě je vhodnější kolo tlačit a nezatěžovat ho jízdou.