Stává se a některým bohužel pravidelně, že při jízdě na kole ať už do práce, na výlet, na švih, trénink, dojde k nepříjemné události v podobě defektu či jiné technické závadě. Jak jste si poradili? Zkušení a připravení odstranili problém na místě a mohli pokračovat v jízdě. Ti by vlastně tento článek již dále číst nemuseli. Ale co ostatní cyklisté? Zavolají o pomoc mobilním telefonem? Jak jednoduché! Ale co když....? Pomoc nebude na příjmu, nebude mít čas, nebude mít chuť, nebude při smyslech, nebude signál, nebude dobitá baterie, nebude mobilní telefon? Začnete zoufat, ale stále je tu možný jiný projíždějící cyklista. Ale co když ....? Jste na špatném místě ve špatnou dobu? Zastaví Vám člověk bez nářadí, zručnosti, mobilu? Nebo narazíte na cyklistu (s nářadím), mezi které se řadím i já: „......není problém, tu duši Vám vyměním. Prosím montpáky, náhradní duši a pumpičku. Nemáte ani jedno?! Tak nashledanou ........
Jak si poradit s odstraněním technické závady na vašem jízdním kole při jízdě, bychom Vám rádi přiblížili v následujícím seriálu. Určitě nechceme a ani nebudeme rozebírat, jak k problému došlo, co bylo jeho příčinou. Jde nám spíše o to, jak si poradit v provizorních podmínkách bez speciálního dílenského nářadí a tepla domova či dílny. Zvládnutí opravy v terénu může cyklistu i povzbudit v pokračování jízdy. Naopak může dojít k nechuti jezdit delší vyjížďky s obavou, že nastane nějaký problém. To může vést i k zanevření k cyklistice vůbec. A to bychom velmi neradi. Je dobré si uvědomit pár věcí: vozit základní vybavení k opravě (pumpička, nářadí, duše, lepení), odstranění nejčastějších závad vyzkoušet „nanečisto“ v klidu domova, nebát se požádat o pomoc ostatní cyklisty (učený z nebe nespadl), předcházet závadám (pravidelný servis, kontrola kola před vyjetím, sledováním cesty při jízdě). Čím častěji jezdíte, tím je méně defektů a závad.
Výměna poškozené duše..... Jak banální oprava, řekne si nejeden skalní cyklista. Stále ale převládá procento těch, co si s touto „banalitou“ nedokáží poradit. Jak na to, když zjistíme, že plášť se nekompromisně za soustavného sykotu přelévá přes bok ráfku? Možný postup:
a) demontujeme kolo z patek vidlic (povolení rychloupínáku, pevné osy, příp. matic osy náboje /zde nutnost maticového klíče vel. 15 - slušná zátěž v batohu/) NÁŠ TIP: u zadního kola - přeřadit na nejmenší pastorek kazety, stačí lehké poklepnutí rukou z vrchu do kola a to Vám z vidlice vypadne samo,
b) u ráfkové brzdy provést její rozpojení (zde mají kotoučové brzdy nespornou výhodu),
c) montážními pákami (dále jen montpákami) podebrat patku pláště na protilehlé straně ventilku a jednu páku posouvat po obvodu kola; krásně se Vám jedna strana pláště „svlékne“ z ráfku NÁŠ TIP: výhoda skládacích (kevlarových) plášťů - zde je patka poddajnější a obvykle stačí jedna montpáka, nedochází k jejímu lámání; výhoda plastových pák – nepoškodí se hrana ráfku, neprocvaknete duši při demontáži / montáži,
d) vytáhneme poškozenou duši, plášť necháme nasazený jednou stranou patky na ráfku,
e) vizuálně i rukou zkontrolujeme povrch i vnitřek pláště, včetně ráfku a pásky, zda v něm nejsou zabodnuté cizí předměty, případně praskliny (postup opravy v dalším dílu),
f) nasadíme novou duši (začneme od ventilku), kterou pokud možno rovnoměrně rozložíme do vnitřku pláště NÁŠ TIP: před vložením duše, si tuto lehce nahustíme, lépe si do ráfku a pláště „sedne“
g) případ kdy nemáme náhradní duši: použijeme lepení, které vezeme sebou (nález místa defektu, očištění, zdrsnění, aplikace lepidla, zatuhnutí cca 5 min., překrytí záplatou)
NÁŠ TIP: použít rychlolepící záplaty (rychlé a jednoduché zalepení, skladnější), v klidu domova si tyto posléze přelepíme pevnějšími záplatami. Malá dírka se dá zjistit větším nahuštěním duše a jejím přiblížením k tváři a pozvolným otáčením (v případě, že není nablízku voda),
h) nastává samotné nasazení/navlečení patek pláště na ráfek. Skládací pláště nasadíme ve většině případů bez pomocí montpák. Pláště s drátovou patkou nedříve zasuneme mezi ventilek a patku ráfku, aby nám plášť z ráfku nesjížděl. Možno i naproti ventilku, kde naopak jde plášť nasadit lépe až po ventilek. Závěr, samotné úplné usazení pláště, je ale vesměs stejný. Podebereme patku pláště montpákou a „převlékneme“ do ráfku. Zde pozor při použití kovových montpák, aby nedošlo k poškození duše,
i) lehce duši nahustíme a zkontrolujeme správné usazení pláště v ráfku, poté dofoukneme na Vámi požadovaný tlak
NÁŠ TIP: postupně hustíme a rukou usazujeme plášť do správné pozice.
Poměrně nepříjemná závada, ke které může dojít z několika příčin (skrytý ostrý předmět v trávě, příliš podhuštěné pláště, sjetý vzorek, náraz do ostré hrany překážky atd.). Když plášť poškodíte v blízkosti domova, nebudeme ji řešit a prostě dojdeme domů. Ale co když se nacházíme dále od civilizace a nevozíme zrovna náhradní pláště omotané kolem ramen jako závodníci z dávných dob cyklistiky?
Možný postup (řešíme jen takové poškození, které není schopen zacelit těsnící tmel při jízdě, příp. vylézá duše skrz poškozené místo):
a) demontujeme kolo z vidlic kola (viz. 1. část)
b) plášť stáhneme pomocí montpák s tím, že u systému s duší tuto vytáhneme a u bezdušového provedení vylejeme případný lepící tmel, vč. demontáže ventilku a těsnící pásky. Celý plášť poté sundáme z ráfku.
c) poškozené místo z vnitřku očistíme (najdeme jej většinou snadno, z důvodu většího otvoru) a zalepíme záplatou na pláště (když je vozíme), případně na duše (možno podlepit vícero kusy)
NÁŠ TIP: v případě, kdy nejsou po ruce záplaty si můžeme pomoci poškozenou duší, kterou vměstnáme mezi novou duši a poškozené místo. Kdo užívá bezdušový systém a nevozí dvě náhradní duše, je možné místo vyplnit např. rukavicí, návleky, ovšem nejvíce se osvědčila natrhaná tráva (květiny, ale pozor na růže a zahradníka).
d) plášť i s duší nasadíme zpět na ráfek, opatrně nahustíme, zkontrolujeme, zda duše nemá snahu prolézt skrze opravené místo v plášti a dofoukneme na požadovaný tlak
NÁŠ TIP: je dobré provést během jízdy občasnou kontrolu poškozeného místa
Špatné zařazení, s tím spojené šlápnutí do pedálů přílišnou silou; křížení řetězu (např. zařazen velký převodník a na pastorcích velké kolečko); cizí předmět namotaný do řetězu, případně převodů; již poškozený řetěz - všechno možné důvody k přetržení či poškození řetězu do takové míry, že se z jízdního kola stává koloběžka, či odrážedlo.
Možný postup:
a) prohlédnout poškozený řetěz pokud možno článek po článku. Předejdeme tím dalším problémům během následné jízdy.
b) řetěz při nýtování raději nenasazujeme na převodníky, nebude příliš napnutý a montáž bude o něco snadnější,
c) v případě, že nevozíte rychlospojku na řetěz, je potřeba roznýtovat řetěz za místem poškození tak, že proti sobě bude vnitřní a vnější článek. Zde pozor! Čep článku se snažte nevylisovat celý. Nechte jej částečně usazený ve vnějším článku. Spojení pak půjde snadněji. Při spojování je potřeba se snažit, aby čep byl nýtován kolmo do článků a oba jeho konce vyčnívaly stejnoměrně. Po spojení obou konců řetězu je vhodné jej „rozhýbat“. Stačí místo spojení párkrát prohnout ve všech směrech. Řetěz by měl poté lehce povolit a hýbat se volně.
d) kdo vozí rychlospojku, roznýtuje řetěz tak, aby proti sobě zůstaly vnitřní články. Nasadíme spojku a zatáhneme za spojované konce řetězu od sebe, aby se čepy spojky správně usadily v drážkách.
e) řetěz protočíme a zkontrolujeme, zda správně sedí na zubech pastorků a převodníků.
Jestliže přestane dostatečně fungovat přesmykač, ať už z důvodu přetrženého lanka, nebo mechanického poškození, tak nepropadejte panice. Bez přesmykače se totiž obejdete. Alespoň na dojetí. Problém může nastat během závodu, kde se střídá rovina s kopci. Tam už bude jeden z převodníků chybět (menší výhoda pro dvojpřevodníky).
Co se tedy se „smykem“ může stát?
1) řazení jde ztěžka, je nutno vynaložit vetší sílu na palec při řazení. Nečistotou zanešený bowden, případně přesmykač zanešený blátem. Oprava: - očistit přesmykač (výměna bowdenu a lanka – v servisu)
2) utržené lanko přesmykače. Oprava: - nastavte vodítko přesmykače dorazovými šroubky nad převodník, který Vám bude vyhovovat dle profilu tratě. Nejčastěji prostřední, nedochází tak k většímu křížení řetězu. U dvojpřevodníků zvítězí zřejmě velká „placka“ (s poměr např. 39/32 se dá vyšlápnout i strmější kopeček).
3) deformace vodítka. Oprava: - k narovnání postačí imbusový klíč z multiklíčové sady, který vozíte sebou a hrubá síla. Pozor u modelů, kde jsou některé části přesmykače z kompozitu.
4) stržený závit šroubku objímky přesmykače, ten se na rámu protáčí. Oprava: - smyk je nutné úplně demontovat, volné lanko namotat např. na bowden, řetěz nasadit na požadovaný převodník a pokud možno vyhýbat se větším výmolům (řetěz bude mít tendence seskakovat z převodníku) NÁŠ TIP: v případě, že se přesmykač tolik neprotáčí, použijte postup at.2)
5) stržený závit dorazového/ých (horní / spodní) šroubků, nebo stržený závit přímo v těle přesmykače. Oprava: - u spodního dorazu lze použít např. kousek klacíku, jehož tloušťka bude zhruba odpovídat spodnímu nastavení vodítka přesmykače. Klacík vsuneme mezi sedlovou trubku a vodítko. V tomto případě jsme ovšem nuceni používat jen nejmenší převodník. Kdo je schopen si za jízdy uvědomovat tuto závadu, tak je možná lepší zařadit prostřední (příp. velký) převodník a již neřadit na malý - u horního dorazového šroubku nejprve zjistíme, zda je závit stržený po celé délce. Jestliže ne, tak šroubek zašroubujeme po nepoškozený závit. Sice přijdeme o velkou „placku“, ale vyhneme se nepříjemnému prošlápnutí do prázdna, až nám přeskočí při přeřazení řetěz mimo převodníky.
U úplně strženého závitu jsou dvě možnosti dočasné nápravy:
a) při řazení na převodnících nedávat „velkou“ (nutno si uvědomit)
b) co nejvíce povolit lanko přesmykače tak, aby při přeřazení na třetí polohu tento se nepřesunul nad velký převodník (páčka řazení cvakne naprázdno)
Poškození přehazovačky Vás může dostat do velkých problémů, ale ani zde není důvod propadat panice. I bez „šaltru“ se jezdí a jezdilo.
1) ohnutý držák (patka) přehazovačky. Oprava: - použijte imbusový klíč, který zasunete do hlavy šroubu přehazovačky (drží ji na patce) a lehce zapáčíte tak, aby patka směřovala kolmo k zemi. Patka je z hliníku, tak opatrně s vyvinutou silou.
NÁŠ TIP není od věci sundat kolo a zkontrolovat, zda na patce nejsou praskliny. V tomto případě je lépe držák demontovat (viz. níže)
2) ulomená patka, potažmo přehazovačka. Oprava: - sundáme zadní kolo, rozpojíme řetěz, případně rozděláme napínák přehazovačky, kterou demontujeme společně s patkou z rámu, volné lanko s bowdenem namotáme např. kolem návárků pro konce bowdenů. Zadní kolo nasadíme zpět a řetěz zkrátíme dle zvolených převodů. Vznikne nám singlespeed, což je na jízdu trošku makačka, ale dojedeme. Nevozíte- li nýtovač řetězu, tak zkusíte jízdu s plandajícím řetězem, který nasadíte na velký převodník a pastorek.
3) stržené závity dorazových šroubků, nebo jiné jejich poškození. Opět dvě možnosti: a) neřadit na nejmenší / největší pastorek b) povolit lanko v případě poškození „vrchního“ dorazu, tak aby na největší pastorek šlo přeřazení na prázdno. Při poškození „spodního“ dorazu povolíme lanko, napneme přehazovačku do polohy nad druhé nejmenší kolečko a lanko dotáhneme.
4) jakékoliv jiné poškození přehazovačky a tím způsobená nefunkčnost. Oprava: - viz bod 2)