Jihlavskou 24 MTB jsme s Pinděm (Michalem Kupským) zvolili jako připravný závod na MS 24 MTB v Itálii, kam jsme již od zimy přihlášeni. Na Mistrovství světa v ultramaratonu organizace WEMBO není nutná žádná výkonostní licence, jen dostatek peněz a sebevědomí k absolvování závodu. Pro náš BS Bike ALÉ team neznamená mistrovství světa si jen tak objet a udělat čárku za účast (navíc jako zástupci České republiky). Shodou okolností jsme začali oba prvně v naší amatérské cyklistické kariéře spolupracovat s trenérem (Petr Novák, SportRaces) a zakoušíme tak úděl systematického tréninku. Já počal přípravu, jak se na cyklistu sluší a patří, v listopadu. Pinďa, současně i amatérský hokejista, do pedálů pořádně šlápnul počátkem roku. Rány osudu jsou však nevyspytatelné, je nutno s nimi počítat a brát je tak, jak přijdou. Náraz do automobilu měsíc před startem jihlavského závodu, paradoxně při „vymotávání“ nohou na silničce po bikovém soustředění, udělalo velmi vážný otazník nad mojí účastí na MS a vůbec nad celou sezonou. Šok, policie, záchranka, zrychlený převoz na chirurgii, rentgen, ošetřující lékař se svým ortelem a taky zapálením pro cyklistiku, klidový režim, speciál ortéza, výhoda schopnosti používat levou ruku.............K mému zranění se přidává Pinďův úpon v oblasti kolene. BS Bike ALÉ lazaret může vyrazit závodit! Prestižní přípravná čtyřiadvacetihodinovka se mění spíše na zkoušku výdrže „poškození“, než na test výkonnosti a trénovanosti. Na startu ale stojíme!

Takže již jen heslovitě:

- druhý tým BS Bike ALÉ - Kuba Sowinski (také účastník MS), Jara Odrazil

- doprovodný tým - můj starší syn Roman, jeho přítelkyně Iveta

- trať se nemění (pro klid mého handicapu vypustili prudký sjezd do areálu kempu) – technická, vinoucí se částečně historickou částí Jihlavy a přilehlým lesoparkem, s dvěma prudkými, na techniku náročnými stoupáními a jedním „natahovákem“, doplněný dvěma sjezdy schodů a jako vždy parádní diváckou kulisou a zázemím

- vypadené desky brzdy před startem (moje, moje vinna), zapomenutá pumpička (Pinďova, jeho vinna)

- zima, vítr, občasný deštík - milujeme toto počásko

- do noci nevím o pořadí naší Open Man kategorie vůbec nic (ze zásady), Pinďa něco jo

- časy máme vyrovnaný, pravidelný střídání, doplňování energie, zahřívání těla mezi výměnami, soustředěnost na trať, zařazené převody, tep a frekvence šlapání

- su pomalej, parťák zmrzlej, Jara šlape jako starej harcovník, Kuba se diví, doprovod je slyšet na trati

- večer prý několikaminutová ztráta na bednu (říká Romes)

- noční telepatická apatie mezi mojí a Pinďovou hlavou je dokonalá – kéž by ztráta narůstala, ráno se na to vyprdneme, zdřímneme si, sem tam se svezeme, pošetříme rozbitá těla

- v sedm ráno Michal skrze drkotající zuby oznamuje náskok na čtvrtou dvojici pá-á-á-ár mi-mi-nut

- nevěřím

- pro jistotu dám rychlý a pomalý cukry, vyhrabu někde z hlavy vůli a jdu co to dá

- náskok se nezmenšuje, udržujeme bronz !!!

- druhý náš tým leží ve spacácích, Kuba trefil strom ramenem, Jara nemá morál jezdit sám (do té doby se cpali pořadím dopředu, škoda)

- doprovod hlásí stav, hlava hlásí jeď, tělo hlásí nasrat

- propočty – nutno jet do úplného konce, lepší z mladé dvojice Velosport Valenta Scott team dal svoje předposlední kolo za 23min !!!

- poslední předávka Pinďovi, má náskok 10min a za sebou odhodlanýho dravca z Velosportu

- 10 min je moc i pro 23letýho kluka, Pinďa je bejk........bronz je náš!

P.S. Pro nás oba morál vítězství........díky doprovodu..........ruka držela

http://24hod.sportsoft.cz/2017/race/teamresults.aspx?r=29&lng=cz