• 4.června po MS 24 MTB prohlašuji, že čtyřiadváce už nechci jezdit
• závěr roku 2017, propozice pro ME 24 mtb, pořadatel Bikepoint.sk, místo Belá Nižné Kamence – no a co?
• duben 2018, letmé projetí propozic, startovky, videa závodu 2016, kde jsme vyhráli dvojice – ach jo!
• 24.4.2018 narození mého třetího syna – co je víc, vedle vlastního zdraví?
• začátek května domluva s ženou a syny, že by součástí oslav narození Štěpána mohla být moje účast na evropském šampionátu – domluveno
• tréninky do a z práce, práce na statku, o 2000 km míň než vloni před MS, víc hrubé dřiny – toť moje příprava
• volba kategorie jednoznačná – evropské mistrovství organizace WEMBO je vyhlášeno pro kategorie elite muži a ženy – asi tam budu jeden z nejstarších
• 14 dnů do startu – co tam budu dělat? Ve startovce co Čech, to ultra pojem!
• každý den v sedle kola stejná myšlenka – jedeš si to užít, jedeš to jako oslavu tvých kluků, vole!
• umřu, tři roky jsem sólo nejel, letos nejdelší trénink 4 hodiny, umřu, to bude krásná smrt!
• máš fajn ženu (udělala mi sebou výborný buchty), máš fajn doprovod (syn Roman, syn David, bratranec Roman – záruka zkušenosti), máš fajn zázemí (stan, stavba století – šapitó 3x6 metrů /děkuji Petr Kanýz/; auto Mercedes Viano /děkuji Tomáš Pokorný/ – domluveno den před odjezdem; 20 metrů prodlužovačky /děkuji domove/ – co do ní zapojit víme, ale nemáme), máš fajn třetího syna (ten to ale ještě neví)
• příjezd do kempu Nižné Kamence hodinu před koncem presentace – známe to tam, tak proč spěchat
• rozjetí na známém okruhu, pár decentních úprav, technickej sjezd stojí za to – na zamotání hlavy super
• při kochání se výhledy na Kysuce a Malou Fatru opět pochybnosti nad rozhodnutím jet závod – ale jen na malou chvíli
• večer do Terchové na neuskutečněné halušky, zpět do kempu jede bráchanec po 20 letech na kole (Davčovým), Davča na mým rámu (karbonovým) a Romes jízdou po zadním (a rozbitým loktem) – fajne večer
• spánek v šapitó super, šestá budíček, osmá rozprava k závodu, devátá s Davčem projetí úseku průjezdu pod mostem – zábavná, obousměrně nízká pasáž okruhu
• 10:00 start elity mužů (22), žen (3) a U23 (4), 10:05 zbytek jednotlivců (celkem 108) 10:15 mančafty – teplo, dusno, sucho
• jedu a baví mě to, dobrý znamení
• zataženo, bouří – blbý znamení
• po 4 hodinách závodu neprší – chčije, nebouří – spadla Fatra, závod na 2 hodiny přerušen
• zpět na trať dle času příjezdu, jsem 15 – a co jako?
• polovina trati tekoucí bahno, druhá polovina mazlavá hmota – chobotnice z druhého patra hadra
• mám morál se na to vykašlat, co okruh, to čištění – drží mě kluci, jedu dál
• v nejtěžším sjezdu se mi zastaví kolo, totál ucpaný plastelínou – jedu, protože na mě čekají v depu
• polovina závodu, atakuju Top 10 – cože?!
• bratranec bdí a dodává energii, nejen svými pochutinami, kluci spí, ale jsou tady – furt jedu
• večer krátký/krátký, jen dávám vestu – neprší, uff
• druhá v noci, krizůvka, spánek v kopci - bez pádu, uff
• konečně ráno, nová energie (nebo že by Romanovi lektvary?), kluci fandí, pořadatelé se činili a motykami a hráběmi udělali sjezdy sjezdy – už dopředu děkuji Luboši a spol.
• Roman hlásí „dáváš Kratinovi 6 -7 min na kolo“ - a o kolikátej jedeme vlastně flek, kolik je vlastně hodin, kde to vlastně su?
• pořád jedu, je mi fajn, jen to blato – konec se blíží
• jedu devátej flek, je teplo, je mi fajn – jen ta prdel zažívá středověk!
• hoďku a půl před koncem déšť? To není pravda! Ne, to jen někdo nahoře spláchnul hajzl – já se na to vyseru!
• 31 kolo, 288 km, zjišťuju proč tolik bolí dlaně a předloktí – nefunguje vidla
• dvakrát spadnu, končím kluci, děkuji – je mi úplně buřt, jestli budu devátej, nebo desátej, stačilo, jako asi nejstarší v kategorii mám právo toho nechat za včas, ne?
• nesmím opomenout na pětici nejlepších – jinej level, navíc si Fin spletl závod, takto jezdím do kopce při 100 km maratonu

Před i během závodu jsem potkal plno známých tváří, každému z nich bych chtěl poděkovat, že mne nějakým způsobem podpořili, ale jmenovat je nebudu, nerad bych na někoho zapomněl (třeba na toho týpka ve sparťanským dresu). Znovu poděkuju pořadatelům a Terrymu, díky!!!! Velikánský dík mojí ženě (ona to nemá ráda, když ji tak oslovuji, páč nejsme manželé)!!! A super velikánský DĚKUJU mým třem synům a bratranci Romanovi za bomba doprovod !!!!!